136. Kompliment

Milý Gerarde,

Vím, o čem je řeč. Často věnujeme většinu energie jednomu oddělení, jednomu produktu nebo jedné osobě, aniž je výsledkem jakákoli přidaná hodnota.  Přidanou hodnotu lze spatřit v činnosti firmy, ale energie věnovaná výše uvedenému, je větší než ta, kterou věnujeme zbytku firmy. A samozřejmě díky všudypřítomným emocím těch, jichž se to přímo týká, je velmi těžké vidět konec jako řešení. Nezúčastněný pozorovatel by byl schopen toto rozhodnutí udělat okamžitě. Pro zainteresovaného člověka je ale těžké se s takovou situací vyrovnat. Rozhodně je chvályhodné, že jsi byl schopen dojít k rozhodnutí a osvobodit tím svou mysl a dát prostor novým nápadům.Myslím, že to je ta past, do které podnikatelé, a mohu říci obecně lidé, padají. Pokračování v zavedené praxi, když čas vyžaduje změnu. Sám jsem to zažil na vlastní kůži. Chtěl jsem reagovat na změnu situace na trhu, například přizpůsobením služby zákazníkovi a budoucím potřebám. Zpočátku s tím kolegové souhlasili. Často proto, že se pohybují ve stejném světě a vidí změny, které se dějí kolem. Ale v okamžiku, kdy se změny mají dotknout jich samotných, a pokud mají změnit způsob své práce, začnou se bránit. Strach z neznámého podpoří pocit jistoty, který jim dává zavedený byť zmenšujícího se trh. Ale firma potřebuje, aby se změny uskutečnily. To vyvolává napětí. A pro tebe, jako podnikatele, je to těžké období. Protože musíš přesvědčit lidi kolem sebe, aby tě následovali.

A jsme opět na začátku příběhu. Ti, kteří pokračují v zaběhnuté praxi, odčerpávají víc a víc energie a pozornosti, která by měla být věnována kolegům a postupům, které běží bez chyby. Sám jsi zažil, jaké to je, být až po uši v takové šlamastyce. Často se to stává lidem nebo firmám, které si v minulosti vedly velmi dobře. Tento obraz z minulosti pak zkresluje tvůj názor na ně v době, kdy si dobře nevedou. Ačkoliv jediným správným řešením by bylo se jich nemilosrdně zbavit. Čím dříve, tím lépe.

S pozdravem,

Erik