Milý Gerarde,

I já se mohu považovat za experta v oblasti, o které píšeš. V roce 2005 pro naši firmu byla hlavním zdrojem příjmů makléřská činnost, tedy provize z uskutečněných transakcí. To je nestálý, i když napínavý zdroj příjmů, protože je nemožné ho dopředu předvídat. Pokud se žádné transakce neuskuteční, pak jdeš domů s prázdnýma rukama bez jakéhokoli výdělku. Do potíží jsme se dostali, protože jedno oddělení přestalo generovat příjem. Zčásti se tak stalo proto, že zafungovalo známé pravidlo 80/20, kdy 8 0% zisku generuje 20 % klientů. A právě tato část klientů prošla změnou zaměstnání nebo funkce, ve kterých pracovali. Tak se stalo, že přestali být našimi klienty. Navíc jsme byli neúnosně zatíženi mzdovými náklady zaměstnanců pracujícími v „back office“, jejichž počet díky automatizaci převyšoval stávající potřebu. A protože jsme byli více méně rodinná firma, zachovali jsme i jejich funkce. To vše, ve spojení s rozvojem e-tradingu, vyústilo v nutnost přijmout rozhodnutí o propuštění zaměstnanců z ekonomických důvodů. (more…)

Milý Eriku,

Jeden můj známý zkrachoval. Je to škoda, protože jsem přesvědčený, že tomu mohl zabránit. Mně samotnému to hrozilo asi pětkrát a pokaždé jsem si za to mohl sám. Když se to stalo naposledy (během krize v roce 2009), pevně jsem se rozhodl, že to bylo opravdu naposledy. Měl jsem štěstí, že se nám společně s kolegy a partnery podařilo vždy situaci obrátit k lepšímu. On takové štěstí neměl.

Co bylo špatně?  Často se píše o tom, co dělat, aby člověk dosáhl úspěchu. Ale měl by nás zajímat i opak. Měli bychom vědět, čeho se vyvarovat, co nedělat. A to je možná stejně důležité, jako vědět, co a jak dělat.

Ten známý se rozhodl po 35 letech kariéry ve velkých firmách začít podnikat. Zpočátku zkusil podnikat od nuly, tj. vybudovat firmu od začátku. Ale to mu nevyhovovalo, a tak se rozhodl koupit již existující firmu. Po průzkumu trhu našel vhodný podnik, který koupil. Jenže to byl začátek konce.

1. Nadšení – Zaměření firmy, kterou koupil, nebylo, jak se říká, jeho srdeční záležitostí. Nebyl to zkrátka splněný sen. Podle mého jednou z podmínek úspěchu v podnikání je právě to nadšení a odhodlání.
2. Oblast podnikání – Firma, kterou koupil, byla extrémně závislá na státních orgánech, na vládě. To znamená, že její profitabilita byla ovlivňována nepředvídatelným partnerem. Navíc stát nebyl v jeho firmě přímo zainteresován, takže neexistoval společný zájem. Proto se dá říci, že volba oblasti podnikání nebyla optimální. Zvláště když existuje tolik sektorů, které nabízejí zajímavý potenciál.
3. 3. Tvrdě pracovat – Ten dotyčný se rozhodl ze dne na den, že bude pracovat jen tři dny v týdnu a ostatní dny se bude věnovat jiným, pro něj důležitým věcem. Nevím jak ty, ale já neznám žádného úspěšného podnikatele, který se své firmě věnuje jen tři dny v týdnu.
4. Mít přehled – Představoval si, že je možné řídit firmu pouhé tři dny v týdnu prostřednictvím manažerů, KPI (Key Performance Indicators – klíčových ukazatelů výkonnosti) a finančních plánů. Já si myslím, že nejdůležitější je společně stanovit cíle, a pokud nejsou cíle plněny, pak je potřeba to manažerům říci. A v tom je ten rozdíl. Abys byl schopný správně vést, musíš znát svoji firmu, zaměstnance, zákazníky, firemní procesy a produkty, tak dobře, abys mohl radit a pomáhat manažerům dosáhnout stanovené cíle. Nestačí jen říkat, že je potřeba dělat věci lépe. Navíc bys měl být schopen ukázat správnou cestu. A to je možné jedině, pokud máš lepší znalosti a přehled, než kdokoliv jiný. Pokud tohle nezvládneš, tak nemůžeš být úspěšný.
5. Obrat – V obchodě platí – když nic neprodáš, nic nevyděláš. Všechno závisí na dostatečné velikosti obratu. Každý úspěšný podnikatel ví (nebo by měl vědět) jak svoje služby a produkty prodávat. Měl by se nepřetržitě věnovat zákazníkům, produktům a týmu obchodníků tak, aby se obrat zvyšoval. Pokud to nedělá, vhodné příležitosti mu uniknou a obrat se zmenšuje. A přesně to se stalo.

Zkrátka, jako podnikatel jsi odsouzený k neúspěchu, pokud podnikání není tvoje vášeň. Pokud podnikáš v oboru, který ti nic neříká, a pokud jsi závislý na jiných a nemáš žádný vliv.  A také pokud nejsi připravený tvrdě pracovat a pokud nevěnuješ dostatečné úsilí tomu, abys poznal svoji firmu skrz naskrz, a pokud se osobně neangažuješ při zvyšování obratu.

S pozdravem,

Gerard

Milý Gerarde,

Vím, o čem je řeč. Často věnujeme většinu energie jednomu oddělení, jednomu produktu nebo jedné osobě, aniž je výsledkem jakákoli přidaná hodnota.  Přidanou hodnotu lze spatřit v činnosti firmy, ale energie věnovaná výše uvedenému, je větší než ta, kterou věnujeme zbytku firmy. A samozřejmě díky všudypřítomným emocím těch, jichž se to přímo týká, je velmi těžké vidět konec jako řešení. Nezúčastněný pozorovatel by byl schopen toto rozhodnutí udělat okamžitě. Pro zainteresovaného člověka je ale těžké se s takovou situací vyrovnat. Rozhodně je chvályhodné, že jsi byl schopen dojít k rozhodnutí a osvobodit tím svou mysl a dát prostor novým nápadům. (more…)

Ahoj Eriku,

Nedávno jsme se“ rozloučili“ s poskytováním služby, která generovala asi 4 miliony Euro obratu za rok s 8% marže, což převyšuje marži dosahovanou v agenturním zaměstnávání o 3 – 5%. Pokud bychom pokračovali v poskytování této služby, mohli jsme příští rok dosáhnout nárůstu obratu možná s větší ziskovostí. (more…)

Ahoj Eriku,

Když si koupíte los, tak potřebujete “kousek” štěstí. Šance, že něco získáte, je velmi nejistá, spíše jen přijdete o peníze. A pokud to, zda Vaše firma vytvoří zisk, závisí také jen na štěstí, raději s tím sekněte už dnes. Nikdy jsem neviděl podnikatelský plán založený na prognóze faktoru štěstí. Eriku, myslím si, že štěstí je ta poslední věc, na které bys chtěl budovat základy dobrého podnikání.

Budování úspěšného podnikání není žádná velká věda. Pokud provedete vše, co je třeba logicky udělat, bude vaše podnikání úspěšné. Před několika lety zažila naše generální ředitelka na Slovensku nepovedený rok a společnost utrpěla malou ztrátu. Během jedné z našich diskusí vyjádřila své obavy o výsledky, a také mluvila o svých pochybnostech – zda je schopná dát věci opět do pořádku, vrátit se znovu na dobrou kolej, pochybovala, zda má správnou strategii, atd.  Položil jsem jí následující otázky:

1. ‘Víš, kde jsou problémy?’ ‘Ano’
2. Víš, jak je řešit?’ ‘Ano’
3. ‘Víš, jaké existují možnosti?’ ‘Ano’
4. ‘Máš plán? ‘Ano’
5. ‘Postupuješ podle toho plánu? ‘Ano’
6. “Dobře, pak máš vše pod kontrolou a výsledky se brzy dostaví. Mám v tebe naprostou důvěru, a pokud budeš takto pokračovat, nemůžeš selhat’.

Minulý měsíc se firmě pod jejím vedením podařilo dosáhnout nejvyšší zisk vůbec. Od první ztráty je schopná činit jedno zlepšení za druhým. Neustále se snaží, aby firma fungovat lépe a lépe. Hraje snad štěstí roli v těchto úspěších dosažených během let? Ne. Ona jen velmi dobře ví, co je třeba udělat pro dobrý výsledek.

Ona ví, kde leží problémové oblasti v rámci společnosti. Je mistr v analýze všeho, co se děje v rámci společnosti. Ví přesně, co je třeba udělat, a to také dělá. Mnoho podnikatelů vidí, co nefunguje, jak by mělo. Je třeba vědět, co je nezbytné udělat. Ale málokdo je dostatečně připravený a podnikne potřebné kroky.

To je to, kde můžeme najít faktor štěstí. Dana má “štěstí”, že je připravena jednat. Nezastaví se, dokud se jí nepodaří dosáhnout svého cíle. A podnikatelé, kteří vědí všechno, ale nezačnou podnikat potřebné kroky; mají smůlu, že jejich podnikání nevzkvétá.

Úžasné jídlo můžete opakovaně vytvořit použitím naprosto stejných ingrediencí a připravit ho přesně stejným způsobem. Stejně je to s firmou. Dělat věci, které vedou k úspěchu a vyhnout se všemu, co úspěchu brání. Tak jednoduché. A štěstí? Kupte si los!

S pozdravem,

Gerard

Beste Gerard

De boer had velden vol appelbomen gepland. De buurman zei dat het erg mooi was en dat hij geluk had met zo’n productiemiddel maar dat hij wel al zijn eieren in één mandje legde. De boer haalde zijn schouders op. Er kwam vervolgens een schimmelinfectie in de appels en de hele oogst mislukte. De buurman zei tegen de boer ‘ik heb je gewaarschuwd ‘ en de boer haalde zijn schouders op. Het volgende jaar probeerde de boer het met aardappelen. De buurman zei sarcastisch ‘je hebt in ieder geval iets te eten’ en de boer haalde zijn schouders op. De bevolking stapte vervolgens massaal over op pasta en rijst en de boer bleef met zijn hele voorraad zitten. Continue reading →